Minulý čas a některá požití znaku 了

Minulý čas:

:Bývá za slovesem, vyjadřuje to, že byla s něčím zkušenost v minulostí. V případě, že se do české věty dá vsunout slova „vůbec někdy“, tak máme použít slovo 过. V záporné větě 过zůstává, přesto je použit zápor 没.

A: 你看过这本书吗?

B: 我看过这本书。

B: 我还没看过这本书。

:Jeho umístění je také za slovesem. Toto slovo je spojené se slovy KDO, KDY, S KÝM, ČÍM, ODKUD, KDE. Mluví-li jsme o těchto věcech v minulém čase, znamená to, že již máme alespoň nějakou informaci. Např. :

KDO:今天谁做的晚饭?

KDY :一年前白月来的捷克。

S KÝM:马丁和女朋友一起去的法国。

ČÍM:他们开车还是坐飞机去的?

ODKUD: 他们从德国去的法国。

KDE:你们在哪儿认识的王教授?

1. O informaci, která je pro druhou stranu úplně neznámá. Taková věta bývá jako HOLÁ VĚTA. 了bývá na konci věty. Např.:

- (周末)我遇到杨娜了。

- 我买那本书了。

- 我把晚饭做好了。

2. Jen v tomto požití je třeba lišit, zda je děj dokončen nebo ne. Ale nesmíme zapomenout na důležitou podmínku, že ve větě MUSÍ být slovo, které vyjadřuje časové trvání.

a) Pokud děj je ukončen, 了je za slovesem. Např.:

我在那个学校只工作了两年。

b) Pokud děj začal a stále pokračuje, tak 了je na konci věty. Např.:

张力在北京住十多年了。

3. Pokud používáme ve větě slovo UŽ, tak na konci musíme použít slovo 了. Ale musíme si také uvědomit to, že v některých větách slovo UŽ je pouze naznačeno, není vyřčeno. Tento typ vět se dá zařádit do minulého času Např.:

-  我回来了。(už) Jsem zpátky.

-  他已经走了。Odešel. / Je pryč.

-  我不想在这儿工作了。Nechce se mi (už) tady pracovat.

4. Změna stavu, skladba takové věty je:

Kdo/co + Přídavné jméno (bez 的) + 了 

Např.:

- 天黑了。

- 她长高了。

- 学汉语的学生更少了。

Údiv či zvolání:

- 太贵了!

- 太少了!

- 太忙了!

. 太累了!

Jiné ustálené vazby:

快……..了 -- Brzy bude ......

要……..了 -- Brzy bude ......

会……..的 -- bude .....